Na staveništi mají kurs Civilní Obrany. Druhej den přijde mistr do práce a vidí, jak Josef stojí vopřenej o míchačku a kouká do blba. Mistr se ptá, co tam děla. A Josef odpoví:"Víte, já tak přemejšlím, že kdyby sem ty amíci hodili tu atomovku, tak bych nebyl ani já, ani vy a ani ta míchačka." Mistr přijde druhej den a vidí, jak je Josef zase opřenej o míchačku a kouká do blba. Tak se ho ptá, o čem zase přemýšlí. Josef na to: "Víte mistre, tak sem přemejšlel, že kdyby sem ty amíci hodili tu atomovku, tak bych tu nebyl ani já, ani vy, možná, že ta míchačka by tu zůstala." No a mistr přijde třetí den do práce a zase vidí Josef jak stojí a kouká do blba a ptá se ho, co jako dělá. A Josef na to: "Mistře, to mi nejde do hlavy, co to sem ty amíci hodili za bombu. Jsem tu já, jste tu vy, ale ta míchačka tu nikde není!"

Víte, jak poznáte, že s počítačem pracovala blondýna?
.........
No v disketové jednotce je nacpaná pětikoruna!

Policajt se oženil. Za pár dnů přijde do služby a kolegové samozřejmě vyzvídají: "Tak co? Jaká byla svatební noc?"
"Kluci, to mi nebudete věřit," povídá novomanžel. "Já jsem byl ráno tak rozespalej, že jsem ze zvyku vytáhl peněženku. Vzal jsem z ní sedm stovek a položil je na noční stolek. Manželka se probudila, kouká na to..."
"Průšvih, co?!" chytají se za hlavu kolegové.
"Ne, dobrý! Říkala, že v manželství už to není tak drahý - a vrátila mi dvě stovky!"

Rodina tráví víkend na chatě, daleko od lidí. V noci přijdou na ženu náhlé bolesti a začíná rodit.
Vše probíhá za otcovy asistence a malý Pepíček dostal za úkol svítit baterkou, neboť chata je samozřejmě bez proudu.
Nový človíček přichází na svět a otec ho, jako správný "porodník", uchopí za nožičky a plácne po zadečku.
To už Pepíček nevydrží a zvolá: "Správně, tati, jen mu dej! Ať tam příště neleze!"

A proč Vaška v jeho nejtěžších chvílích ve Vídni držela Dáša za ruku?
.
.
Aby náhodou nezkusil přepsat závěť.