Učitel napsal na tabuli - Včera jsem bil ve škole. - a zeptal se žáků jakou tam má za chybu.
Nikdo to neví, jen Pepík se směje. A tak ho učitel vyvolá:
"Pepo, tak co nám k tomu řekneš?"
"To je jednoduché, pane učiteli, včera byla neděle, takže jste tu nemohl být."
Vtipy ze školy - Strana 47
"Mami, dneska mě pan učitel pochválil."
"A co řekl?" zeptá se maminka.
"On řekl, že všichni jsou blbci, ale Novák je největší."
"A co řekl?" zeptá se maminka.
"On řekl, že všichni jsou blbci, ale Novák je největší."
Ve škole psali žáci slohovou práci, která se měla skládat z jedné dlouhé věty. Celá třída napsala větu alespoň větu přes pět řádků. Petr nevěděl, co má napsat, a tak napsal: Hanka je děvka. Učitelka se hrozně naštvala a poslala ho do ředitelny. Když přišel zpět do třídy zeptala se Petra:
"Tak co, doufám že tě pán ředitel pěkně poučil!"
"?Ne," řekl klidně chlapec.
"A co ti tehdy řekl?"
"Ale skoro nic, jen se zeptal, kde ta Hanka bydlí."
"Tak co, doufám že tě pán ředitel pěkně poučil!"
"?Ne," řekl klidně chlapec.
"A co ti tehdy řekl?"
"Ale skoro nic, jen se zeptal, kde ta Hanka bydlí."
"Představ si, mami, Mirek včera přišel do školy špinavý a paní učitelka ho za trest poslala domů."
"A pomohlo to?"
"To se ví, dneska přišla špinavá celá třída."
"A pomohlo to?"
"To se ví, dneska přišla špinavá celá třída."
Paní učitelka diktovala prvňáčkům různá písmenka, aby si ověřila, jak už zvládají abecedu. Uprostřed diktátu se přihlásil Petřík a prosí: "Mohla byste zopakovat, co bylo to poslední písmenko?"
"Napiš A jako Adam," ochotně opakuje učitelka.
Klučina zvedne ruku znova: "A jak ho napsal Adam?"
"Napiš A jako Adam," ochotně opakuje učitelka.
Klučina zvedne ruku znova: "A jak ho napsal Adam?"
Studenti píšou maturitní práci na téma: "Co je odvaha?"
Po pěti minutách jeden z nich odevzdá práci a na ní je jediná věta: "Toto je odvaha!"
Po pěti minutách jeden z nich odevzdá práci a na ní je jediná věta: "Toto je odvaha!"
Zkoušející: "A vzpomínáte si na nějaké dílo ze staroslověnské literatury?"
Student: "Tak to byla třeba ta Hospodyně pomiluj ny" (už jsem se nechytal za hlavu, protože jsem slyšel i verzi Hospodyně, pomiluj mě)
Student: "Tak to byla třeba ta Hospodyně pomiluj ny" (už jsem se nechytal za hlavu, protože jsem slyšel i verzi Hospodyně, pomiluj mě)
Zkoušející: Poslouchá studenta, jak se snaží něco vymyslet ke Škvoreckému…
Student: "Škvorecký? Jo, ten se podílel na naší státní hymně…"
(češtinář téměř zlomil svoji tužku)
Student: "Škvorecký? Jo, ten se podílel na naší státní hymně…"
(češtinář téměř zlomil svoji tužku)
Zkoušející: "Co to byl ten Krakatit? (v zoufalé snaze ze studenta něco vyždímat, ačkoli úryvek před ním jasně dokazuje, že je to třaskavina)
Student: "Aspirin." (komise v rozkladu, jasně tím překonal experta, který sebejistě tvrdil, že Krakatit je "hrad v Polsku")
Student: "Aspirin." (komise v rozkladu, jasně tím překonal experta, který sebejistě tvrdil, že Krakatit je "hrad v Polsku")
Zkoušející: "Říkal jste, že Karel Havlíček Borovský patří do NO (pozn. Národní obrození), zdůvodněte nám, proč?"
Student: "Tak ten Karel Havlíček Borovský do toho obrození patří tím svým pohřbem, protože on byl ten mučedník a Božena Němcová mu dala na hlavu trnovou korunu."
Student: "Tak ten Karel Havlíček Borovský do toho obrození patří tím svým pohřbem, protože on byl ten mučedník a Božena Němcová mu dala na hlavu trnovou korunu."
English
Germany
Español
Português
Français
Italiano
Polski