Povolání - Strana 6
Doktor, architekt a programátor diskutují o tom, které povolání je starší. Už došli na samý počátek, k Rajské zahradě. Doktor povídá: "Lékařská profese je evidentně nejstarší, protože Eva byla stvořena z Adamova žebra a to byl ohromný chirurgický výkon." Architekt zjevně nesouhlasí: "Vemte si zahradu samotnou. Předtím byl jen chaos a prázdnota, než Bůh stvořil onu zahradu a celý svět. Takže Bůh musel být architekt." Programátor, který doteď jen poslouchal, se ozývá: "To je hezký, ale odkud myslíte, že se vzal ten chaos?!"
"Z čeho žiješ?"
"Obchoduju s poštovními holuby."
"A dá se z toho vyžít?"
"Jo, ráno je prodám a do večera jsou zpět."
"Obchoduju s poštovními holuby."
"A dá se z toho vyžít?"
"Jo, ráno je prodám a do večera jsou zpět."
Do zoologické zahrady se přijde nezaměstnaný zeptat, jestli by pro něj neměli místo. Hlavní atrakce místní zoo - hrozivě vyhlížející gorila - jim právě uhynula, a tak muži nabídnou, že než seženou jinou gorilu, mohl by se u nich převlékat do gorilí kůže a dělat návštěvníkům gorilu, aby neztratili návštěvníky. Kůže hrozně smrdí, ale slíbili mu dobrý plat, a tak muž s jistými obavami kývne. Stáhnou z gorily kůži, zašijí ji a dají na ni neviditelné zapínání a za chvilku je "gorila" v kleci. Lidé jsou potěšeni, že se gorila přestala schovávat a podfuk "baští i s navijákem". Muži se divadélko líbí a začne se předvádět. Skáče, buší se do prsou, řve a houpe se na provaze. Při jednom akrobatickém kousku to však přežene, protrhne síť a přistane ve lví kleci. Lev zařve a gorila začne najednou ječet: "Pomoc, pomóóóc!" Lev k němu přiběhne, položí mu tlapy na ramena a zasyčí mu do ucha: "Vole, přestaň blbnout, nebo nás vyhodí oba!"
Při silvestrovské večeři se ptá hostitelka svého souseda:
"Vy jste nadřízený mého manžela?"
"Nikoliv, milostpaní."
"Tak dejte laskavě tu ruku z mého kolena."
"Vy jste nadřízený mého manžela?"
"Nikoliv, milostpaní."
"Tak dejte laskavě tu ruku z mého kolena."
"Kam se cpete? Jděte na konec fronty!" kárá jednoho muže pokladní.
"To nejde, tam už někdo stojí."
"To nejde, tam už někdo stojí."
Tři kluci se přou, čí otec je nejrychlejší.
První: "Můj táta je automobilový závodník, určitě je nejrychlejší!"
Druhý: "To můj táta je vojenský pilot - je o moc rychlejší než tvůj!"
Třetí: "Ne, můj fotr je ještě rychlejší!"
Druzí dva: "A co dělá?"
Pracuje na úřadě!"
Obrovský smích.
"Ne, fakt! Je tak rychlý, že v pátek mu práce končí ve čtyři hodiny, ale už ve tři je doma!"
První: "Můj táta je automobilový závodník, určitě je nejrychlejší!"
Druhý: "To můj táta je vojenský pilot - je o moc rychlejší než tvůj!"
Třetí: "Ne, můj fotr je ještě rychlejší!"
Druzí dva: "A co dělá?"
Pracuje na úřadě!"
Obrovský smích.
"Ne, fakt! Je tak rychlý, že v pátek mu práce končí ve čtyři hodiny, ale už ve tři je doma!"
Čtyři přátelé, inženýr, chemik, účetní a státní úředník, se
rozpovídali o svých kočkách a jejich přednostech a inteligenci.
Aby předvedl svou kočku, povídá inženýr: "Šroubku, ukaž co umíš!"
A Šroubek vyskočil na stůl, vzal do paciček tužku a na kus papíru nakreslil čtverec, trojúhelník a kruh. Všichni uznale pokývali hlavou.
Tu účetní zavolal na svou kočku: "Fakturko, předveď se!"
Fakturka odběhla do kuchyně a přinesla podnos plný sušenek.
Sušenky rozdělila do sloupečků, tak aby v každém sloupečku bylo stejně sušenek.
Opět všichni uznale pokývali hlavou. Pak zavolal chemik:
"Trichloretyléne, do toho!" A Trichloretylén odběhl do kuchyně a donesl mléko a čtyři skleničky a do každé z nich nalil přesně 100 mililitrů mléka a přitom mu neukápla ani kapka.
I tentokrát pokývali všichni uznale hlavou a obrátili své pohledy na státního úředníka. Státní úředník jen zavolal: "Rauchpauzo, začni!" A Rauchpauza vyskočila na stolek, sežrala všechny sušenky, vypila všechno mléko, vyčůrala se na papír s geometrickými náčrtky, pak vyhnala ven ostatní kočky, postěžovala si, že ji od toho bolí v zádech, sepsala rozhořčenou stížnost na nehygienické pracovní podmínky, vyplnila žádost o náhradu škody, hodila se marod a odešla na zbytek dne domů.
rozpovídali o svých kočkách a jejich přednostech a inteligenci.
Aby předvedl svou kočku, povídá inženýr: "Šroubku, ukaž co umíš!"
A Šroubek vyskočil na stůl, vzal do paciček tužku a na kus papíru nakreslil čtverec, trojúhelník a kruh. Všichni uznale pokývali hlavou.
Tu účetní zavolal na svou kočku: "Fakturko, předveď se!"
Fakturka odběhla do kuchyně a přinesla podnos plný sušenek.
Sušenky rozdělila do sloupečků, tak aby v každém sloupečku bylo stejně sušenek.
Opět všichni uznale pokývali hlavou. Pak zavolal chemik:
"Trichloretyléne, do toho!" A Trichloretylén odběhl do kuchyně a donesl mléko a čtyři skleničky a do každé z nich nalil přesně 100 mililitrů mléka a přitom mu neukápla ani kapka.
I tentokrát pokývali všichni uznale hlavou a obrátili své pohledy na státního úředníka. Státní úředník jen zavolal: "Rauchpauzo, začni!" A Rauchpauza vyskočila na stolek, sežrala všechny sušenky, vypila všechno mléko, vyčůrala se na papír s geometrickými náčrtky, pak vyhnala ven ostatní kočky, postěžovala si, že ji od toho bolí v zádech, sepsala rozhořčenou stížnost na nehygienické pracovní podmínky, vyplnila žádost o náhradu škody, hodila se marod a odešla na zbytek dne domů.