Přihlášení uživatele
Pondělí 29.04.2024 . Svátek má Robert, Roberta, Roger, Roderik, Rodrigo, a Robinson.
Zábava Encyklopedie Hry

Vtipy, citáty, přísloví, murphyho zákony - Strana 203

Za prsní implantáty a Viagru se utrácí podstatně více peněz, než za výzkum Alzheimera. To znamená, že kolem roku 2030 zde bude široká důchodcovská populace s krásnými ňadry a obrovskými erekcemi, která si ale ani za boha nevzpomene, co s tím má dělat.
Všechny následující lásky jsou jen pokračováním první.

Autor: Archias
Může žena dráždit muže i v 50-ti?
.
.
Může. Každým slovem.
Na břehu malého ostrova mává zarostlý chlap na okolo projíždějící loď. Na lodi se ptá pasažér kapitána kdo že to je.
"Ále ani nevím, ale vždycky se takhle raduje, když jedeme okolo."
Manželství - to není ani peklo, ani ráj, ale prostě očistec.

Autor: Lincoln Abraham
Jde po lese úplně ožralej zajíc. Švihne sebou do trávy a usne. Uvidí ho liška a pomyslí si: "Hele, nametený zajíc, lehká kořist." Ale v tom ho uvidí vlk a běží na lišku: "Hele, nech ho bejt, liško, já ho viděl první a tak to na něho nemáš právo." Tak se začnou rvát, až se navzájem povraždí. Ráno se zajíc probudí z opice, uvidí kolem sebe ty cáry a řekne: "Hik, teda, já když se vopiju, hik, tak se vůbec neovládám!"
Ptá se blondýna kolegyně: "Co je to prosím tě za divnou nádobu jak zni nalíváš kafe."
"To je termoska."
"Joo termoska a k čemu slouží ta termoska."
"No to máš tak, když do ni dáš horky, zůstane to dlouho horký a když studený, tak dlouho studený."
"No teda, hned si taky jednu koupím."
Bloncka ihned zakoupí v nejbližších domácích potřebách termosku a maže zpátky do práce.
Cestou potká stejně blonďatou kamarádku a ta se jí ptá: "Co to neseš?"
"Ale termosku."
"Na co to je?"
"To nevíš, jo? No přece, když do toho dáš teplý nebo studený tak to dlouho udrží stejnou teplotu."
"A co v tom máš?"
"Horký kafe a nanuka!"
Velice proslulý psychiatr si dal na dveře cedulku: "Vstupte v každém připadě!!! Máte-li nějakou starost, nebo problém, poradím vám za pět set korun. Nemáte-li žádný problém, dám vám tisíc korun, když mi povíte, jak to děláte!"
Slova jsou stvořená k tomu, aby zakrývala naše myšlenky.

Autor: Heine Heinrich
Mladík na malém městě přijde jednou domů v dobré náladě a hrdě oznamuje tatínkovi, že se seznámil s jednou moc fajn slečnou a vypadá to na vážnou známost. Je to prý pekařova dcera. Tatínek si ho vezme stranou a říká: "Víš, synku, musím ti něco říct. Žiju s tvojí mámou už třicet let, máme se rádi, rozumíme si, ale je tu jedna věc. Tvoje maminka nikdy nebyla moc na záležitosti kolem sexu, a tak jsem si já občas dopřával něco bokem. A to je právě ten problém - víš, pekařova Jana, to je vlastně moje dcera, takže si ji vzít nemůžeš."
Synek z toho tedy radost neměl, ale vzal to na vědomí. Když o půl roku později přivedl domů na oběd Marii z drogistovy rodiny, tatínek si jej opět vzal stranou a vysvětlil mu, že i tahle slečna je vlastně jeho sestra. Když se to další rok stalo znovu, synek celý nešťastný zašel za maminkou a svěřuje se: "Maminko, to je hrozné, pokaždé, když se seznámím s nějakou dívkou, mi otec řekne, že je to vlastně jeho nemanželská dcera a tedy moje sestra. Co mám dělat?"
"Synku, vůbec se nenech rozčílit tím, co tatínek říká. On totiž ve skutečnosti není tvůj otec."