Děti jsou na přírodovědné procházce a pan učitel na kraji lesa uvidí ohryzaný strom a říká: "Děti, kdo myslíte, že to udělal?"
A na to Pepíček: "Já nechci žalovat, pane profesore, ale určitě to byl někdo z béčka!"
Vtipy o dětech - Strana 8
Paní učitelka ve škole chce po dětech, aby řekly rým. Postupně jich tam několik řekne nějaké ty rýmy, až paní učitelka vyvolá Pepíčka a ten říká:
"V moři stojí Kokrhel, vodu má až po kolena."
"Ale Pepíčku, to se přece vůbec nerýmuje."
"Jen počkejte, až přijde příliv."
"V moři stojí Kokrhel, vodu má až po kolena."
"Ale Pepíčku, to se přece vůbec nerýmuje."
"Jen počkejte, až přijde příliv."
1. První dva roky jeho života učíte své dítě chodit a mluvit. Pak strávíte dalších šestnáct let tím, že jim říkáte ať si sednou a mlčí.
2. Vnoučata jsou Boží odměnou za to, že jste nezamordovali své vlastní děti.
3. Matky "puberťáků" ví, proč některá zvířata pojídají své mladé.
4. Děti se málokdy spletou když vás citují. Ve skutečnosti zopakují každičké slovo, které jste neměli vyslovit.
5. Hlavní důvod pořádání oslav narozenin vašich dětí je ujištění se o tom, že vlastně existují ještě horší děti něž jsou ty vaše.
Rada dne:
Buďte hodní na své děti, jednou vám budou vybírat domov důchodců!
Pokud jste ve stresu a máte bolení hlavy, udělejte to, co radí příbalový leták na Aspirinu:
"Vezměte si dvě tablety... a... držte (se) z dosahu dětí."
2. Vnoučata jsou Boží odměnou za to, že jste nezamordovali své vlastní děti.
3. Matky "puberťáků" ví, proč některá zvířata pojídají své mladé.
4. Děti se málokdy spletou když vás citují. Ve skutečnosti zopakují každičké slovo, které jste neměli vyslovit.
5. Hlavní důvod pořádání oslav narozenin vašich dětí je ujištění se o tom, že vlastně existují ještě horší děti něž jsou ty vaše.
Rada dne:
Buďte hodní na své děti, jednou vám budou vybírat domov důchodců!
Pokud jste ve stresu a máte bolení hlavy, udělejte to, co radí příbalový leták na Aspirinu:
"Vezměte si dvě tablety... a... držte (se) z dosahu dětí."
Přijde náctiletý synek za svým otcem s prosbou, jestli by mu nekoupil nový harddisk.
"A kouzelné slovíčko?" zeptá se otec.
Synáček odpoví: "Sakra, dneska už je zaheslovaný úplně všechno!"
"A kouzelné slovíčko?" zeptá se otec.
Synáček odpoví: "Sakra, dneska už je zaheslovaný úplně všechno!"
Mařenka šla na zábavu a ostražitá matka s ní poslala mladšího bratra Pepíčka, aby jí hlídal. O půlnoci se Pepíček vrátí sám a matka okamžitě vyzvídá, kde je Mařenka. "Ona si s Frantou v lese sundavá kalhoty. Mně se čůrat nechtělo, tak jsem šel domů."
Tatínek podává Pepíčkovi sýr a Pepíček říká:
"Ale tati, já nemám rád ementál!"
Táta na to: "A proč?"
"Jsou v něm díry," odpoví Pepíček.
"Tak sněz sýr a díry nech na talíři!"
"Ale tati, já nemám rád ementál!"
Táta na to: "A proč?"
"Jsou v něm díry," odpoví Pepíček.
"Tak sněz sýr a díry nech na talíři!"
"Filípku, jakto že máš tak zablácené boty? Vždyť venku žádné bláto není."
"Ale je - jen ho najít!"
"Ale je - jen ho najít!"
Pepíček žaluje: "Mamí, Žanetka maluje šplošté oblážky!"
"Ty také?" ptá se maminka.
"Né, já šem němel kšídu!"
"Ty také?" ptá se maminka.
"Né, já šem němel kšídu!"
Na pláži říká malá Anička mámě: "Co to tu má ten chlapeček?" Maminka se zarazila, avšak neztratila duchapřítomnost a plácla první hloupost, která ji napadla: "Víš, to je taková píšťalka." No a za chvílí malá Anička přiběhne s pláčem a říká mámě: "Mamí, ona mu nepíská."
Synáček jde s otcem po městě a ptá se: "Taťko, co to je za dům?"
"To je dům radosti, synáčku."
"Pojďme tam, tati!"
"Nepůjdeme, ještě jsi malý."
Synek využil první příležitost a šel do domu radosti. Když tam přišel, první si ho všimla kuchařka a ptá se: "A ty tu děláš co?"
"Taťka mi říkal, že tu je dům radosti, tak mi nějakou udělejte."
A kuchařka mu udělala tři palačinky s čokoládou.
Když přišel domů, otec se ho ptá: "No, kde jsi byl?"
"A co, byl jsem v domě radosti."
"No a co si tam dělal," nedočkavě se ho ptá otec.
"Ani se neptej. První jsem zmákl v pohodě, druhá mi už dělala problémy a třetí jsem už jen roztáhl a vylízal."
"To je dům radosti, synáčku."
"Pojďme tam, tati!"
"Nepůjdeme, ještě jsi malý."
Synek využil první příležitost a šel do domu radosti. Když tam přišel, první si ho všimla kuchařka a ptá se: "A ty tu děláš co?"
"Taťka mi říkal, že tu je dům radosti, tak mi nějakou udělejte."
A kuchařka mu udělala tři palačinky s čokoládou.
Když přišel domů, otec se ho ptá: "No, kde jsi byl?"
"A co, byl jsem v domě radosti."
"No a co si tam dělal," nedočkavě se ho ptá otec.
"Ani se neptej. První jsem zmákl v pohodě, druhá mi už dělala problémy a třetí jsem už jen roztáhl a vylízal."
English
Germany
Español
Português
Français
Italiano
Polski