Přihlášení uživatele
Neděle 28.04.2024 . Svátek má Vlastislav, Vlastislava, a Paris.
Zábava Encyklopedie Hry
CyberServer » Zábava » Vtipy » Vtipy o zvířátkách

Vtipy o zvířátkách - Strana 11

Šuká vrabec so síkorkou:
Síkorka: "Hlbšie, hlbšie!"
Vrabec: "Čim, čim !"
Přijde vlk do porodnice podívat se na syna. Prohlíží ho a celej se rozplývá: "Jaký má krásný očíčka, a ten čumáček. A jaký má malinký zoubky, a ty ouška. Ty ouška? Ty uši!!! No počkej, zajíci!!!"
Povídají si takhle prase, býk a kuřátko na dvoře, kdo umí nejlépe vystrašit.
Nejdřív povídá prase: "Já, když se vyválím v bahně a pak zachrochtám slepice začnou kdákat až strachy snesou vejce!"
Na to býk: "Já když zadupu, všichni utečou!"
A kuřátko: "To já, když si lehnu na zem a dělám mrtvého, tak se celý svět posere a bude řvát - PTAČÍ CHŘIPKA!"
Srazí se motorkář na silnici s ptáčkem. Chudinka ptáček spadne na zem, cuká sebou, ale ještě není mrtvý. Motorkářovi se ho zželí a opatrně ho odveze domů. Tam ho položí do klece, rozdrolí mu chleba, do misky nalije vodu a čeká, jestli se uzdraví. Ptáček se za několik dnů skutečně probere, rozhlídne se kolem sebe a vidí mříže, chleba a vodu. V tom mu dojde, co se stalo a říká: "Ty vole, já ho zabil!"
Malý velbloudek se ptá maminky: "Maminko, proč máme na zádech ty dva hrby?" "Víš, synáčku, to když jdeme s karavanou po poušti, tak v nich máme zásobárnu vody." -"Aha. A maminko, proč máme na očích takové dlouhé řasy?" -"Víš, synáčku, to když jdeme s karavanou po poušti, tak aby nám písek nepadal do očí." -"Aha. A maminko, proč máme na konci nohou takové chlupaté chomáčky?" -" Víš, synáčku, to když jdeme s karavanou po poušti, tak aby se nám nohy nebořily do písku." -"Aha. A maminko, není nám to všechno tady v ZOO na hovno?"
Sejdou se zvířátka na poradě. Hroch povídá: "Zítra pojedeme na výlet." Žába po něm opakuje: "Zítra pojedeme na výlet." Hroch pokračuje: "Sraz bude v 7:30 u lesa." Žába po něm zase opakuje: "Sraz je v 7:30 u lesa." Hroch povídá: "A ta zelená čůza zůstane doma." A žába si povzdychne: "Chudák krokodýl, ten se tak těšil."
Napříč Austrálií skáče klokan, po každých 100 metrech se zastaví, z jeho vaku vykoukne tučňák a blinká. V Antarktidě sedí ve skupině tučňáku malý klokánek, občas kýchne a zamumlá: "Zasraný výměnný pobyty."
V obrovském mrazu jdou po ledové pláni lední medvědi - táta a jeho malý synek který se ptá: "Hele tati, nejsem náhodou medvídek grizzly?" "Ne, nejsi, jsi můj syn a tak jsi lední medvídek."
Po chvíli se zase malý medvídek ptá: "A nejsem náhodou medvěd koala?" "Ne, nejsi, jsi můj syn a tak jsi lední medvídek."
Po delší chvíli se medvídek opět ptá: "A nebo třeba medvídek panda?" "Ne, nejsi, jsi můj syn a tak jsi lední medvídek. A proč se na to pořád ptáš?" "No protože je mi pořád hrozná zima."
Letí vrána po lese: "Krá, krá", najednou narazí do stromu, padne na záda a chvíli leží omráčená, pak se zvedne: "Pi, pi, Kuku, kuku, Huuuuuu, do prdele jak to bylo?"
Přijde takhle malá želvička ke stromu, povzdychne si a začne se na něj drápat. Leze, leze, až se vydrápe do koruny, tam roztáhne tlapičky, skočí a rozplácne se dole na zemi. Po chvíli se probere, oklepe se, znovu se došourá ke stromu, povzdychne si a drápe se zpátky nahoru. Když je v koruně, zase roztáhne tlapičky a prásk ho na zem. A tak pořád do kolečka. Na vedlejším stromě na to koukají dva ptáci a jeden z nich se poškrábe na hlavě: "Ty, hele, neměli bysme jí říct, že je adoptovaná?"