Přihlášení uživatele
Čtvrtek 09.05.2024 . Svátek má Ctibor, a Honoráta.
Zábava Encyklopedie Hry
CyberServer » Zábava » Vtipy » Náboženské vtipy

Náboženské vtipy - Strana 9

Několik kazatelů různých směrů se sešlo v budově Kalotické církve k diskusi. Organizátor, katolický kněz, všem nabízí sklenici whisky, aby trochu pozvedl náladu a zbavil ovzduší onoho téměř viditelného napětí mezi zastánci různých věrouk. Vikář Metodistické církve se s poděkováním chopí sklenice a svižně ji do sebe obrátí. Zatím představitel církve Znovuzrození Ježíše Krista říká katolíkovi:
"Cože, whisky?!? Raději bych strávil noc v nevěstinci, než pozřít kapku alkoholu."
Na to Metodista vyprskne whisky zpátky do sklenice a povídá:
"Cože, my si můžeme vybrat?"
Papež se setkal s kardinály, aby diskutoval nad výzvou od izraelského premiéra Netanjahua. Jeden kardinál povídá:
"Svatý Otče, pan Netanjahu vás vyzývá na golfový zápas, abyste ukázali celému světu přátelství a duchovní vazby mezi židovským a křesťanským lidem."
"To zní zajímavě, ale já nikdy golf nehrál. Řekněte, máme mezi kardinály někoho, kdo by nás mohl v Izraeli reprezentovat?"
"No, nikdo z nás toho schopen není, ale víme o jednom kandidátovi. Je to americký profesionál, jmenuje se Jack Nicklaus a je to oddaný katolík. Mohli bychom mu nabídnout titul kardinála a požádat ho, aby vás reprezentoval proti Netanjahuovi. Tak se nám povede nejen ukázat vstřícnost před světem, ale také vyhrát ten zápas."
Všem se to zamlouvalo, tak zavolali do Ameriky a všechno dohodli. Nicklaus souhlasil a slíbil, že po zápase přijede referovat do Říma. Tak se i stalo, golfista předstoupil před Svatého Otce a povídá:
"Mám dvě zprávy, špatnou a dobrou. Začnu tou dobrou. Nechci se vytahovat, v životě už jsem odehrál hodně dobrých zápasů, ale tenhle byl zdaleka nejlepší. Musela při mě stát sama nebesa, moje drajvy byly dlouhé a moje puttování přesné. Se vším respektem, musím říci, že jsem hrál téměř zázračně."
"A ta špatná zpráva, synu?"
"Prohrál jsem o tři údery s rabbi Woodsem."
Mojžíš sešel z hory na blbé straně. No, a nikde nikdo, tak se vydal jedním směrem a po několika týdnech konečně došel k osadě, kde na poli jeden muž pracoval, a ten Mojžíšovi vysvětlil, že je ve Španělsku. Mojžíš s sebou samozřejmě pořád měl ty kamenné desky s deseti přikázáními a docela se těšil, až se jich zbaví. Tak se zeptal, jestli by ten Španěl o nějaká nestál, a dává příklad:
"Tak třeba, nepožádáš manželky bližního svého."
"Néé, tak to nepůjde," říká ten farmář, "vždyť já každou chvíli obšťastňuju pekařovu ženu, moje manželka si to občas rozdá s řezníkem a moje vdaná dcera, ta skoro s každým hostem, co se tu objeví. Víte, my Španělé jsme trošku moc horkokrevní na taková přikázání."
No, tak se Mojžíš zeptal na směr a vydal se zpátky do Palestiny. Po pár stech kilometrech už ho moc bolely ruce, tak se pokoušel udat nějaké to přikázání v Itálii:
"Tady jedno třeba: Nepokradeš!"
"Néé, vy snad nevíte, kde jste!" diví se italský rolník, "vždyť já nemám snad jedinou věc, kterou bych neukradl, a neznám nikoho, kdo by si věci opatřoval jakkoliv jinak. Radši se spakujte a zmizte!"
Po dalších pár stech kilometrů natrefil Mojžíš na židovského pastevce a nabízel mu, jestli nechce nějaká přikázání. Žid se ptá:
"A co to stojí, takové přikázání?"
"Nic, je to úplně zadarmo!"
"Tak to je dobré. Tak já si jich vezmu deset!"
Mladý mnich ráno vstal a jde na snídani. Cestou potká dvě jeptišky, popřeje jim dobrého jitra a ony povídají:
"Bratře, tys dnes vstal z postele na špatnou stranu."
Mnich nějak nechápe, co to má znamenat, ale když se mu stejné odpovědi na pozdrav dostane i od několika dalších mnichů u snídaně, rozhodne se jít se poradit s představeným kláštera. Vejde do jeho místnosti. Otec spustí:
"Bratře..."
"Ne, Otče, nevstal jsem na špatnou stranu postele."
"Cože?"
Mnichovi došlo, že otec zřejmě chtěl říci něco jiného:
"Promiňte, otče, to nic. Co jste chtěl říci?"
"Bratře, chtěl jsem se jen zeptat, proč máš na nohou boty Sestry Anny?"
Místní kněz vysvětloval svým ovečkám, jaký je rozdíl mezi jistotou a vírou:
"Tady v první řadě sedí sedlák Majer se ženou a třemi dětmi. Ona ví, že jsou to její děti - to je jistota. Naproti tomu on věří, že jsou to jeho děti."
Mnich a jeptiška se vracejí z kostela, když se jim porouchá auto. Vzhledem k tomu, že do jejich vesnice je daleko, jsou nuceni přespat v místním motelu. Vyskytne se však jeden problém - mají jen jeden pokoj volný. Mnich říká:
"Sestro, myslím, že za těchto okolností se náš Pán nebude zlobit, když spolu strávíme noc v jedné místnosti. Já si lehnu na gauč a vám nechám postel."
Tak jdou spát. O deset minut později se jeptiška ozve:
"Otče, mně je hrozná zima."
"Dobře, donesu vám ze skříně deku."
Za dalších deset minut:
"Otče, mně je hrozná zima."
"Dobře, donesu vám ze skříně deku."
Za dalších deset minut:
"Otče, mně je hrozná zima."
"Dobře, donesu vám ze skříně deku."
Za dalších deset minut:
"Otče, mně je hrozná zima. Nemyslím, že by se náš Pán příliš zlobil, kdybychom se pro jednou chovali jako muž a žena."
"Asi máte pravdu, sestro... tak si doprčic vstaň sama a vem si ve skříni deku!"
Jeden starý farmář žil na irském venkově dlouhá léta sám, jen se svým psem. Když jednoho dne jeho miláček zemřel, šel farmář za místním knězem s prosbou:
"Otče, bytost mně nejbližší, můj pes zemřel. Mohl byste za jeho duši sloužit alespoň malou mši?"
"Je mi líto, ale bohoslužby pro zvířata v našem kostele sloužit nemůžeme. Ale na druhém konci městečka je nová náboženská organizace. O jejich víře toho moc nevím... snad budou moci pro to zvíře něco udělat."
"Vyrazím tam rovnou, Otče. Děkuji za radu. Jen se ještě zeptám, myslíte, že takových pětset liber věnovaných za bohoslužbu bude stačit?"
Na to kněz rozhořčeně odpověděl:
"Proč jste mi neřekl, že ten pes byl katolík?"
Jeden mladík právě udělal řidičák a tak říká tatínkovi, který je kněz, že by chtěl auto. Tatínek ho odvedl do jeho pokoje a povídá:
"Tak dobře, dohodneme se. Ty začneš nosit lepší známky, budeš poctivě číst Bibli a zkrátíš si vlasy. No, a časem můžeme mluvit o autě."
Synek se ve škole snaží, z Bible cituje nazpaměť. Tak mu za měsíc tatínek povídá:
"Chlapče, děláš mi radost. Tvé studijní výsledky jsou opravdu pěkné a zdá se, že i v teologii se začínáš dobře orientovat. Ale co ty vlasy?"
"No, tati, hodně jsem o tom přemýšlel. Víš přece, Mojžíš měl dlouhé vlasy, Noe měl dlouhé vlasy, dokonce i Ježíš!"
"Jo, synu, to je pravda. Tihle taky všude chodili pěšky!"
Do čtvrti plné katolíků se přistěhoval Žid. Každý pátek je pěkně naštval, protože zatímco oni dlabali rybu, Žid si na zahrádce griloval steaky. Tak se rozhodli, že jej obrátí na svou víru. Nakonec se jim povedlo směsí výhrůžek a proseb jej přesvědčit. Odvedli jej do kostela a tam jej kněz pocákal svěcenou vodou a přitom pravil:
"Zrozen Žid, vychován Žid, teď se stává Katolíkem."
Sousedi se zaradovali, že teď je nebudou pronásledovat páteční útrapy nádherných vůní. Ale další pátek se opět přes ploty line vůně grilovaného hovězího. Tak vyběhnou, aby Židovi připomněli jeho novou dietu, ale co nevidí:
Žid stojí na zahradě u grilu, cáká na hovězí vodu a říká:
"Zrozeno kráva, vychováno kráva, teď se stává rybou."
Na policii přišlo udání, že katolický kněz, protestantský pastor a rabín hráli ferbla. Při výslech farář zapíral houževnatě a odvolával se svědectví všech svatých. Pastor přísahal při Spasiteli, ža ani ferbla hrát neumí. Konečně došlo i na rabína. "Tak co?", ptá se policejní komisař, "hrál jste ferbla?" Rabín pokrčí rameny: "Jak jsem mohl sám hrát ferbla?"