Benjamin Franklin
(17. ledna 1706, Governors Island u Bostonu, Massachusetts, USA – 17. dubna 1790, Filadelfie, Pensylvánie, USA)
Životopis: Benjamin Franklin byl americký státník, diplomat, vydavatel, přírodovědec a spisovatel. Stal se jedním ze zakladatelů americké demokratické kultury, v anglofoních kulturách je mu přičítán vynález hromosvodu. V roce 1740 založil Pensylvánskou univerzitu, druhou univerzitu ve Spojených státech.
Byla po něm pojmenována dnes zastaralá jednotka elektrického náboje (franklin) a zinečnoželezitý nerost franklinit.
Benjamin Franklin pocházel z chudých poměrů – jeho otec byl chudým mydlářem – a původně se vyučil u svého bratra knihařem a knihkupcem. Další vzdělání získal jako autodidakt. Brzy začal sám psát a publikovat v bratrově časopise New England Current. V roce 1723 odešel nejprve do New Yorku, pak do Filadelfie a v roce 1724 do Londýna, kde pracoval jako knihtiskař.
Vrátil se v roce 1726. Později si otevřel tiskárnu, knihkupectví a papírnictví. Vydával časopis Pensylvania Gazette a od roku 1732 pod pseudonymem Richard Saunders almanach Poor Richard's Almanack, který v Čechách překládal Josef Jungmann pod názvem Chudý Richard aneb Cesta k blahobytu.
Aktivně se věnoval veřejnému životu i přírodovědným výzkumům. V roce 1753 vynalezl bleskosvod, nebyl však první. Popsal jej v dopise datovaném 17. září a do roku 1774 vydal o elektřině čtyřsvazkové pojednání. S pokusy přestal někdy kolem roku 1757. Byl jmenován čestným doktorem mnoha univerzit.
V roce 1754 byl Benjamin Franklin za Pensylvánii vyslán do kongresu osad, kde předložil první návrh americké ústavy. Po vzniku USA pak spolupracoval i na její definitivní verzi.
Roku 1775 uzavřel ve Francii dohodu o pomoci koloniím, která zajistila materiální pomoc v boji za nezávislost. Po návratu se stal známým senátorem za Pensylvánii.